P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
21.10.2017 - 19:20 CET Přihlášení uživatele
 Pouze ve vybrané rubrice
 Hledání i v textu článku
 Hledání i v seznamu příloh
 

Obec

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Historie obce

Krajina patřila v 10. stol. Slavníkovcům s centry v Libici a Malíně. Týnec nad Labem sloužil Vršovcům za pohraniční hradiště. Od 11. století podléhal Přemyslovcům, kdy se významným centrem stává Záboří.
Kobylnice, zvláště dvůr v Kobylnici se připomíná již ve XII. století jako královský majetek. Kobylnice nebo Kobylníky znamená ves Kobylníků - strážců kobyl, pastevců koní. Kobylnice se nazývá i obec 11 km od Mladé Boleslavi, též velmi stará, zmiňovaná už roku 1227. Obec Kobylníky, 12 km od Dobříše, je poprvé zmiňována roku 1271. Obec Kobylníky, vzdálená 9 km od Slaného Je zmiňována roku 1382.
Les Bor - v 11. století patřil českým knížatům. Sahal od Malina až k řece Doubravce a na severu až k Labi. Velmož Miroslav, který měl velmi blízko k panujícímu přemyslovskému rodu, založil sedlecký klášter v roce 1142 a daroval mu les Bor a dále statky Solnice, Hotkovice, Podolany, Hradiště, Zdebudice, Poboř, Odolaný, Donaty, Bylany, Jalžovice, Libenice, Hlízov, Kačin. Osada Kobylnice zde není jmenována – leží až na druhém břehu řeky Doubravy.
Dvůr a obec Kobylnice byla zakoupena od královské komory sedleckým klášterem v roce 1278. A v majetku kláštera trvala až do zničení opatství v roce 1421. V roce 1454, za krále Ladislava Pohrobka, se vrátil z vyhnanství do Sedlce opat Theodorik a začal vymáhat rozchvácené klášterní jmění, ale s velkými obtížemi. Kobylnice nebyly již nikdy klášteru vráceny.Majetky byly většinou již v kolikátých rukách. K témuž roku 1454 Jan Pardus postupuje králi ves Rohozec a ves Kobylník. Kobylnice měly tehdy 10 sedláků, 7 lánů orných polí a hospodu, a platili jednou do roka 7 kop a 12 grošů. U vesnice byly lesy, z nichž se počítalo s ročním užitkem 10 kop. V témže roce král Jiří z Poděbrad odejmul Bedřichovi ze Strážnice, bývalému táborskému knězi, kolínské panství. Toto panství zahrnovalo celou oblast mezi Kobylnicemi a Kolínem, včetně Záboří a Nových Dvorů. Městu Kolínu se tak nepodařilo udržet statut královského města, stalo se součástí kolínského panství a osobním majetkem Jiřího z Poděbrad.
Po smrti Jiříkově podědil panství kolínské jeden z jeho 4 synů, kníže Viktorín. Jeho bratr Hynek panství zastavil králi Matyášovi Korvínovi. Jeho vojsko v r. 1477 Kolín obsadilo, ale bylo poraženo v témže roce u Kutné Hory. Finanční nesnáze donutily Wladislava Jagelonského, aby panství zastavil Vilémovi z Pernštejna a jeho 3 společníkům. Tento stav trval až do roku 1519.
Ferdinand I. daroval Karlu ze Žerotína kolínské panství v roce 1553 za jeho zásluhy v bojích proti Maurům v Africe a proti Turkům v Uhrách i proti vzdorným knížatům v Německu. Již v roce 1551 mu daroval panství žehušické.
Po něm převzal panství kolínské jeho syn téhož jména. Roku 1591 získal kolínské panství císař Rudolf II. z rukou Kašpara Melichara ze Žerotína. Spojil ho se statkem libenickým. Kašpar Melichar ze Žerotína roku 1593 na sněmu žádal o přímluvu, aby mohl spojit vesnice sv.Jakub, sv.Kateřinu, Církvici, Záboří, Kobylnice, Lišice, Morašice a sv. Mikuláš s Novými Dvory a vytvořit tak panství novodvorské. /Nové Dvory držel doposud./ Bylo mu vyhověno až roku 1608. Panství novodvorské pak přetrvalo až do první světové války. Žerotínům patřily Nové Dvory od r. 1569. Zámek - tvrz zde postavili v následujícím roce. Až doposud z něho zbyla malá část v nádvoří se schodišťovou věží.
Žerotín přestoupil ke katolické církvi v roce 1629. Nové Dvory dědila jeho dcera, provdaná za Petra Voka Švihovského. Ten zemřel r. 1642. Dědic Bedřich Kašpar Švihovský. Přiženil se sem Karel Ferdinand z Valdštejna. 1674 zboží prodáno Ferd. Max. z Kounic. Zpustlé panství záhy prodáno Janu Kašparu z Montani a ten je prodal Bernardu Věžníkovi z Věžník v roce 1679. Ten postavil nynější zámek na troskách starého zámku, 1639 vypáleného Švédy, v roce  1686. Sloupková galerie byla původně i na vstupní straně / snesena koncem 18.stol./ Dominikánský klášter, založený manžely Věžníkovými, měl 4 mnichy, a trval od r. 1696 do r. 1784. Potom proměněn ve školu německou triviální - trojtřídní dekretem Josefa II. Českou se stala roku 1848. Předtím děti chodily do školy ve sv. Jakubu, až hrabě Věžník v roce 1679 založil školu v Nových Dvorech. O 4.třídu škola rozšířena v roce 1855.
V polovině 17. stol. je zmiňována v Kobylnicích tvrz a dvůr Lukaveckých z Lukavce, původem ze Soutických. Po třicetileté válce zpustlou tvrz a dvůr koupil roku 1679 Bernard Věžník současně s koupí celého novodvorského panství, k němuž Kobylnice náležely již od roku 1593. Baron Věžník na pozemcích bývalého svobodného dvora Lukaveckých z Lukavce založil obec Bernardov, kde postavil dvůr a osadil 10 robotníků. Bývalý dvorec Lukaveckých v Kobylnicích proměnil v selský grunt, který v 17. století dostal čp. 21. V majetku Chotků bylo novodvorské panství od roku 1764,  kdy je od hraběte Bathyanyho koupil Jan Karel Chotek z Chotkova. V roce 1911 Emerich Chotek odkázal panství svému synovci Kvidovi z Thunu a Hohensteina, potomku hrabat Chotků po přeslici /matka byla rozená Chotková/. Kačinu postavil Jan Rudolf Chotek, druhý majitel .novodvorského panství, v letech 1802 až 1822 u staré hospody Husa. Chotkové vymřeli po meči 1911 Emerichem Chotkem. Nové Dvory měly brány Horskou, Přeloučskou a Čáslavskou a rozsáhlé vodní opevnění.

Škola v Kobylnicích:
Je pravděpodobné, že se některým dětem z Kobylnic dostalo vyučování v dobách, kdy kostel náležel sedleckému klášteru, t.j. od 14. století a kdy se stal farním. Poněvadž při rozvodnění Doubravky byla škola v Záboří pro kobylnickou mládež nepřístupná, vyučovali kateřinští filiální učitelé mládež kobylnickou v tamní hospodě a to od roku 1809 do r. 1832. V tomto roce byla v Kobylnicích zřízena soukromá škola pro obce Kobylnice, Lišice, Habrkovice a Bernardov. Učilo se v domě čp. 29 a docházeli sem učit pomocníci ze školy v Záboří. Dekretem gubernia povoleno zřízení triviální školy v Kobylnicích roku 1837. Kobylnickému učiteli připsáno 9 měřic luk a školné z obecních kas přidělených obcí. K vytápění školy panství novodvorské dodá 4 sáhy dříví a panství sedlecké 2 sáhy.
Místo na stavbu školy určeno vedle čp. 29. Řemeslníky financovalo panství novodvorské jako patron. Stavební materiál dodalo panství novodvorské s panstvím sedleckým.  Práci a dopravu příslušné obce robotou.
Nová škola byla postavena za jeden rok - r. 1840. Měla 137 žáků. Měla jednu třídu. R. 1877 byla výnosem okr. školní rady rozšířena o II. třídu. Přístavbu provedl v roce 1880 Ant.Polák, mistr zednický z Červ.Janovic. Žáků bylo 161.
V roce 1910 vyjednávána stavba nové školy. Projekt i realizace svěřena staviteli Jaromíru Dajbychovi z Kutné Hory. Náklad na stavbu 70.000K. Místní školní rada rozhodla postavit školu pro 4 třídy a byt pro řídícího učitele. V roce 1912 zemská školní rada povolila rozšíření školy na trojtřídní.